ÚSTAVA STÁTU TEXAS

Proslov.

Pokorně vzývaje pomoc všemocného boha lid státu Texas nařizuje a ustanovuje tuto ústavu.

Článek I.
Listina práv.

Aby hlavní veliké a podstatná zásady svobody a svobodné vlády mohly býti uznané a zařízené, prohlašujeme:

Oddelení. 1. Texas jest svobodným a neodvislým státem podrobeny pouze .ústavě Soustátí; a udržení našich svobodných zařízení a stálost unie záleží na udržení práva mistní samosprávy neporušeně zachované pro všecky státy.

Odd. 2. Veškerá politická moc jest v lidu zůstávající, a veškeré svobodné vlády jsou založeny na jeho splnomocnění a zařízeny k jelm prospěchu. Lid státu Texas zavazuje se svou ctí, že udrží republikánský útvar vlády a jsa podroben pouze tomuto obmezení, má po všecky časy nezadatelného jpráva měniti, opravovati aneb zrušiti svou vládu takým spůsobem, jakoby to za dobréuznal.

Odd. 3. Všichni svobodní lidé Tvořící společenské těleso mají stejná práva, a nižádný člověk neb třída lidu není oprávněna ku zvláštním oddílným, obecným výhodám neb přednostem, Jeda co odměnu za obecné služby.

Odd. 4. Nižádný náboženský důvod nemá nikdy žádati se co, vlastnost pro nějaký úřad neb veřejné pověření v tomto státu, aniž smí kdo býti vyloučen]z držení nějakého úřadu na účet ná boženského smýšlení svého, předpokládaje, že uznává jsoucnost’ nej vyšší nějaké bytosti.

Odd. 5. Nižádná osoba nemá pozbyti vlastnosti ku svědectví při některém soudním dvoru tohoto státu následkemlnáboženských náhledů svých aneb pro nedostatek nějaké náboženské víry, nýbrž všecky přísahy neboli tvrzení buďtež vysluhovány spůsobem svědomí nejvíce vížícím a mají býti podrobeny pokutě za křivopřísežníctví.

Odd. 6. Všichni lidé mají přirozené a nevývratné právo klaněti se všemohoucímu bohu podlé předpisů svého vlastního svědomí. Nikdo nebudiž donucován ku navštěvování, zbudování neb podporování nějakého místa bohoslužebného aneb vydržovaní nějakého kněze proti svému svolení. Nižádná lidská moc neměla by v nižádném případu spravovati neb mísit; se do práv svědomí v ohledech náboženských, a nikdy nemá zákon dávati nějaké přednosti kterékoli společnosti náboženské neb spůsobu bohoslužby. Avšak budiž to poviností zákonodárství, aby přijímalo vždy takové zákony, které by byly ku hájení stejnému všech náboženských sekt v klidném jich vykonávání veřejné bohoslužby jak se každé za dobré uzná.

Odd. 7. Nižádné peníze nesmí se věnovati neb vyzvednouti z pokladny ve prospěch některé sekty neb náboženské společnosti, bohosloveckého neb náboženského semeniště; aniž smí majetek státu náležející býti vynaložen k nějakému takovému účelu.

Odd. 8. Každá osoba mějž svobodu mluviti, psáti neb uveřejňovati své smýšlenífo kterémkoli předmětu jsouc zodpovědná pouze za zneužití výhody této; a nižádný zákon nebudiž nikdy přijat, jenž by zkracoval svobodu řeči neb tisku. V soudním stíhání za uveřejnění v časopisech, vyšetřování chování se úřadníků neb veřejných mužů, aneb když předmět, uveřejněný jest příslušný pro obecné poučení, pravdivost jeho může se uvésti co důkaz. A ve všecli obžalobách pro urážku tiskopisem mějž porota právo ustanoviti zákon a události pod vedením soudce jako v jiných případech.

Odd. 9. Lid má býti bezpečný ve svých osobách, domech, listinách a majetku především bezpodstatným zabavováním a pro hledáváním, a žádný warrant ku prohledávání některého místa neb ku zatknutí některé osoby neb věci nebudiž vydán bez popsání jejich co nejbliže možno, a bez podstatné příčiny podporované přísahou neb stvrzením.

Odd. 10. Ve všech kriminálních soudních stíháních obžalovaný mějž ryclné veřejné přelíčení před nestrannou porotou. Mějž právo žádati povahu a- příčinu tbžaloby proti sobě a míti její opis. Nemá býti donucován aby svědčil sám proti sobě. Má míti právo býti slyšánu sám nebo skrze zástupce, má míti představen váří tvář před svědky proti němu svědčící, a má míti,donucující právo ku obdržení svědků ve svůj prospěch. A nižádná osoba nebudiž držána k zodpovídání z kriminálního přestupku, teda na vynesení obžaloby od velké poroty, leda v případech, kde trest záleží v pokutování neb v uvěznění jinako nežli v káznici, v případech obžaloby úřední osoby a v případech povstávajících ve vojště neb při loďstvu, neb při zemské obraně, když jest ve skutečné službě za doby války neb veřejného nebezpečí.

Odd. 11. Veškeří vězňové mějtež právo výplatné na dostatečné záruky, leda při těžkých zločinech kde je důkaz zřejmý; avšak ustanovení toto nemá býti vykládáno aby překáželo výí platnému po nalezení obžaloby následkem zkoumání důkazů takovým spůsobem, jak zákonem bylo by předepsáno.

Odd. 12. Listina „habeas corpus“ jest listinou práva a nikdy nemá býti zrušena. Zákonodárství má ustanoviti se o zákonech, které by prostředek tento učinily rychlým a výdatným.

Odd. 13. Nadmírná výplata nebudiž požadována aniž nadmírné pokuty ukládány, aniž kruté neb neobyčejné tresty udíleny. Všecky soudy buďtež veřejné a každá osoba, jíž byla křivda učiněna na pozemcích její, zboží, osobě neb pověsti, mějž obhájení příslušným během zákona.

Odd. 14. Nižádná osoba nebudiž za jeden a týž přestupek dávána dvakráte v nebezpečí života neb svobody; aniž má osoba opět býti postavena před soud pro tentýž přestupek, když bylo vynešeno rozhodnutí o nevině její od soudu majícího právomoc k tomu příslušnou.

Odd. 15. Právo souzení porotou zůstaniž neporušeno. Zákonodárství má stanovití takové zákony, kterých bylo by třeba ku upravení poroty a ku udržení její čistoty a účinnosti.

Odd. 16. Nižádný zákon hanobící, zákon zpět působivýj, ex post facto, aniž jiný zákon rušící závazky smluv nemá býti učiněn.

Odd. 17. Majetek nižádné osoby nemá se vžiti, poškoditi neb zhubiti k vůli obecné potřebě aneb upotřeben pro tuto, leda by se příslušná stala náhrada aneb za svolení osoby takové, a kdyžby se vzal, vyjma k potřebě státu, taková náhrada má býti nejprvé učiněna neb zabezpečena složením peněz; a nižádný neodvolatelný neb nedohleditelný dar zvláštních výhod neb svobod nemá býti učiněn, nýbrž veškeré výhody a svobody darované zákonodárstvem neb utvořené pod jeho právomocí mají jeho domídce býti podrobeny.

Odd. 18. Nižádná osoba nesmí nikdy uvězněna býti pro dluh.

Odd. 19. Nižádný občan tohoto státu nebudiž zbaven života, svobody jmění, výhod a volností, aneb nějakým spůsobem skrácen ve svobodě své, .eda ¡'příslušným průběhem zákona zemského.

Odd. 20. Žádný občan nebudiž vypovězen ; aniž smí která koli oŠoba býti vyvržena ze státu pro nějaký přestupek spáchaný v jeho hranicích.

Odd. 21. Žádné odsouzení nemá působiti zkázu krve neb ztrátu majetku, a majetky těch, kteří, znící své vlastní životy, jsou dědičné jako v případu smrti přirozené.

Odd. 22. Zráda proti státu má pozůstávati jedině u zvedánj války proti němu aneb v přináležení k jeho nepřátelům, dáváni jim pomoci a pohodlí; a žádná osoba nemá býti odsouzena ze zrády, vyjma na svědectví dvou svědků o téže zřejmé události aneb ná přiznání se před veřejným soudem.

Odd. 23. Každý občan mějž právo držeti a nositi zbraně při zákonité obraně sebe a státu, a však zákonodárství má mít moc říditi zákonem nošení zbraně z ohledu na předejití zločinu.

Odd. 24. Vojsko po všechny časy má býti podrobeno úřadům občanským.

Odd. 25. Žádný vojín nemá v době míru býti ubytován v domě kteréhokoli občana bez souhlasu majitele, aniž v době války leda po spůsobn zákonem podepsaného.

Odd. 26. Perpetuace a monopoly jsou 'proti duchu vlády svobodné a nikdy nebuďtež povoleny, aniž má kdy nabýti platnosti v tomto státu zákon prvorozenství neb dědičný.

Odd. 27. Občané mají míti právo ve spůsobu pokojném shrořrfážďovati se vespolek ve prospěch svého obecného dobra a obraceti se k těm, mocí vládní nadaným, o odpomožení stesků a jiných příčin, žádostí adresou neb varováním.

Odd. 28. Žádná moc nesmí v tomto státu býti vykonávána která by zastavovala zákony, leda od zákonodárstva.

Odd. 29. Ku ochraně proti přestupkům vysokých mocí tuto svěřených, prohlašujeme, že všecko v této ,Jistině práv“ obsaže. ne jest vybráno z obecných mocí vlády a má povždy zůstati bez porušení a všecky zákony protivící se tomuto, neb následujícím ustanovením, mají býti neplatné.